Představte si, že máte svůj malý eshop. Malý, ale šikovný, úspěšně prodáváte. A protože nechcete být až tak malí, jste k DPH registrováni a řádně ho platíte. A najdou-li si váš eshop i třeba sousedé ze Slovenska, zajásáte. Už jste si zvykli, že musíte dobře vědět, co vlastně prodáváte, protože podle toho také příslušnou sazbu DPH uplatníte. Ale víte také stejně tak dobře, komu prodáváte? Protože zvláště od r. 2015, který už čeká za dveřmi, byste to vědět měli.
Když totiž na svém eshopu prodáváte něco, co je možné považovat za elektronickou službu (stahování elektronických knih, počítačových her a aplikací), dobře si svého zákazníka prolustrujte a položte mu otázky na tělo:
- Zákazníku, jsi osobou povinnou k dani nebo nepovinnou k dani? Přeloženo - jsi osobou podnikající nebo nepodnikající? Jsi firmou (tzv. „IČAŘem“) nebo „koncákem“?
- Zákazníku, kde je tvé místo příjemce služby? U podnikatelů to bude sídlo nebo místo podnikání, u fyzických osob hodně zjednodušeně místo bydliště (důležitý je stát).
Úplně se bojím napsat, že byste se dokonce měli zeptat zákazníka, který je u vás na eshopu registrován jako podnikatel, jestli nemá v úmyslu to, co kupuje, použít pro svou osobní spotřebu nebo osobní spotřebu svých zaměstnanců. Pokud ano, pak prodej podléhá daňovému režimu jako prodej nepodnikateli.
V prováděcím nařízení rady (EU) je naštěstí uvedeno, že pokud nám příjemce služby pro účely daného plnění sdělil své identifikační číslo pro DPH a nemáme informace o opaku, můžeme se domnívat, že služby jsou určeny pro účely ekonomické činnosti příjemce.
Takže se raději neptejte a věřte. Určitě ale přimějte zákazníky, kteří jsou v eshopu zaregistrováni, aby při každé objednávce potvrdili, že údaje z registrace ještě stále platí!
0.34C
Jak tedy určit, komu a jaké DPH z elektronické služby odvést?
- Je to, co prodáváte, opravdu elektronickou službou?
- Je kupujícím osoba nepovinná k dani (osoba nepodnikající, soukromá, tzv. „koncák“)?
- Uvedla tato osoba nepovinná k dani jako svoje bydliště jiný stát než ČR? (ať už je to stát EU nebo mimo EU)
Pokud si odpovíte 3 x ANO, pak pro vás mám dvě zprávy:
- Dobrá zpráva – DPH z tohoto plnění po vás český stát chtít nebude.
- Špatná zpráva – na DPH v tomto případě si totiž dělá nárok stát, odkud je váš zákazník, protože DPH z tohoto plnění musíte odvést v tom státě, kde má příjemce služby bydliště.
Ale může v tom být i něco pozitivního. Prodáváte-li za stejnou cenu (včetně DPH) jako v Česku i na Slovensku, kde je základní sazba DPH o 1 % nižší, pak máte o 1 % vyšší marži.
Pokud jste tedy tímto šťastlivcem, přiznejte se co nejdříve své účetní, protože následně budete muset přiznat a zaplatit DPH ve státě, kam jste svoje zboží prodali.
Nebo si to zjednodušíte a využijete režimu jednoho správního místa (tzv. mini one stop shop, bližší informace přímo na webu finanční správy). V tom případě přiznáte a zaplatíte DPH centrálně z tohoto plnění do všech států (a oni ať už s tím pak dělají, co chtějí).