Tak trošku jiný home office – aneb programovat se dá i ze slunného Španělska
Vláďa nám ukazuje, že práce z domova může být více než jen pohodlí čtyř stěn. Z pobřežního města Alicante v Španělsku sdílí své zážitky, jak efektivně kombinuje práci a objevování místních krás. Přečtěte si náš rozhovor a nechte se inspirovat jeho cestou.
Proč zrovna Alicante? Čím tě tato destinace zaujala?
Když se člověk v lednu rozhodně odletět někam do zahraničí, tak musí myslet na více věcí - například jaké tam bude počasí, aby měl možnost připojit se na internet a taky co bude dělat ve volnu. Španělsko mám hrozně rád, líbí se mi zdejší kultura, jídlo a jazyk a samozřejmě jih Španělska, krásné pláže a příjemné podnebí. Letenky se dají koupit z Vídně do tisícovky, ubytování mimo sezónu je prakticky za hubičku. Co se týče počasí, obvykle v lednu bývá kolem 15 stupňů, ale může se stát, že je i přes 20.Samotné Alicante je pěkné město hned u středozemního moře, ale přeci jen je to už větší město (cca 339 tisíc obyvatel) a na jeho prohlídku stačí maximálně pár dnů. Moje oblíbená oblast je více na sever směrem k Valencii - města Benidorm, Calpe a Moraira. Jsou zde krásné pláže, útesy a hory, takže si na své přijde opravdu každý.
Na jak dlouho ses rozhodl odjet a pracovat remote?
Rozhodl jsem se odjet na tři týdny, ale hrozně rychle to uteklo.
Jak trávíš jednotlivé dny?
Přes týden se snažím vstát dříve (slunce ale vychází až v 8 hodin ráno), následuje ranní hygiena, vydatná snídaně a práce. Během dopoledne se tedy snažím být co nejvíce produktivní, vyřešit code reviews, udělat nejnutnější cally a domluvit se s ostatními kolegy na tom, na čem budeme všichni v týmu pracovat. Kolem 11 následuje vaření oběda, někdy se snažím něco dobrého uvařit sám nebo čas od času si koupím hotové jídlo co jen ohřeju.Po obědě se snažím sportovat - procházka, turistika, nějaký kratší výlet nebo se jít opalovat. Také záleží na počasí, dva dny po sobě tu pršelo, takže jsem zůstal prakticky jen na bytu a v pátek si udělal celý den volno, protože bylo krásně. K večeru opět práce - code reviews, cally, případně si řeším své úkoly. Benefit vidím v tom, že mám klid a nikdo mě už neruší, takže si přijdu produktivní. Po dobře odvedené práci sklenička dobrého vína a odpočinek.
Jak se ti daří skloubit práci s výlety?
Je to samozřejmě vše na nějaké domluvě v týmu s kolegy. Myslím si, že je důležité najít nějak rovnováhu - tak abych nikoho neblokoval a na druhou stranu abych měl možnost si naplánovat nějaké aktivity. Slunce v lednu zapadá cca kolem 18 hodiny, což je cca o hodinu a půl později než v té době v ČR, takže člověk má dost času i během týdne něco podniknout.Jak funguje/nefunguje komunikace s kolegy?
Myslím si, že komunikace funguje dobře. Každý z nás si čas od času bere home office, případně jeden kolega pracuje remote z domova. Dobře funguje i informování o tom, pokud někdo nebude dostupný, kolegové naštěstí tohle dodržují. Samozřejmě mi chyběl ten osobní kontakt, někdy je to prostě praktičtější mít toho člověka vedle sebe a podívat se, co mu nefunguje nebo s čím potřebuje poradit, ale vše se dá zvládnout i remote. A nesmím zapomenout na pravidelné večerní hovory s naším Product Ownerem Martinem Burešem.
Stal se ti za pobyt nějaký fuckup?
Pokud člověk cestuje někam dále, je jasné že celá ta cesta může být vyčerpávající a zdlouhavá. Já jsem v den odletu vstával někdy kolem osmé a v sedm večer jsem doletěl do Alicante a šel si vyzvednout auto do půjčovny. Pán na přepážce se mě pořád na něco vyptával - odkud jsem, co budu v Alicante dělat a že Škoda je hrozně super automobilka. Během rozhovoru jsem nedával pozor a odsouhlasil jsem mu dodatečné pojištění, takže jsem zbytečně zaplatil asi 9 tisíc korun, ačkoliv jsem už pojištění auta měl přímo od vyhledávače půjčoven aut. Na druhou stranu jsem se nemusel starat o to, jestli půjčené auto někdo ukradne nebo při parkování poškrábe.Dalších fuckup nebyl vyloženě můj, ale na pár dnů za mnou přiletěli dva kolegové. Jeden z nich začal mít hned druhý den problémy s bolestí břicha. Další dny se to zhoršilo a musel jsem ho odvézt do nemocnice v Calpe. Tam jsme se sestřičkou zjistili, že má pět let prošlou kartičku pojištěnce. Cestovní pojištění vůbec neměl. Dostal kapačky, zaplatil ranec a druhý den se to opakovalo. Ale naštěstí vše dobře dopadlo a kartičku pojištěnce už má. Druhý kolega mi odletěl s nabíječkou na notebook. Takže jsem ještě ten večer kupoval novou.
